Hudební výzva Musica sacra k CSM 2022

Nejedná se o soutěž, v níž by se soupeřilo o přední místa, ale o výzvu pro skladatele k obohacení hudební křesťanské tvorby v souvislosti s Celostátním setkáním mládeže v Hradci Králové v srpnu 2022, s přesahem pro následné využití při farní pastoraci.
Pořádá/vyhlašuje Musica sacra ve spolupráci se Sekcí pro mládež ČBK.

Hlavní motto: Sk 26,16 - Vstaň, udělám z tebe svědka toho, co jsi viděl.

Další témata jednotlivých dní:
Buď tady
Buď vděčný
Buď sám sebou
Buď svědkem ve světě
Buď svědkem doma
Buď „svatý“
Témata zveřejněna v rámci programu zde na webu.

Na programu lze vidět i preferované události, pro něž by se dalo komponovat:
mše svatá
adorace
ranní modlitba
večerní modlitba
katecheze
ad libitum (autor dodá specifikaci)


Textová složka:
Text ať je zakotvený v Božím slově, ať je i z něj zřejmé, že autor - textař má k němu niterný hluboký vztah
Inspiraci je možné najít kromě Písma také v liturgických knihách (zejm. lekcionáře, misál), jednotlivé pasáže je možno prozodicky upravovat, vždy však tak, aby se nesetřel původní smysl.
Ať už je píseň veršovaná nebo ne, je důležité dbát na rytmus textu samotného; ctít dlouhé a krátké slabiky napříč slokami, aby bylo jejich hudební podložení o to přirozenější.

Hudební složka:
Rytmizace písně ať je spíše střídmější, přehlednější, zejm. v refrénech, popř. ostinatech určených pro celé shromáždění; v rámci provedení bude pochopitelně možné si rytmus v sólovém projevu poupravit (např. ve slokách, ve kterých se nebudou zapojovat všichni)
Čím čitelnější bude notový zápis (bez komplikovaných synkopických či ligaturovaných skupinek s přiměřeným množstvím pomlk), tím větší je šance, že se píseň udrží v používání i po skončení CSM.
Bude dobré držet rozsah písně ve zpívatelných mezích pro všechny typy hlasů (mužské hlasy: b - d1, max. e1; ženské hlasy: b - d2, max. e2)
Příliš rozsáhlá a častá melismata (větší množství not zpívaných na jednu slabiku) jsou spíše na škodu věci.

Forma:
klasická strofická píseň (přiměřené množství slok: 3-4)
strofická píseň s refrénem
strofická píseň s refrénem a přechodem (bridge)
antifona s žalmem (nemusí zde být zastoupen pouze "Sprechrytmus", může být vše rytmizované)
ostinato s verši (viz např. zpěvy z Taizé)

Je dobré, když si budete jako autoři klást otázky po zařazení písně do liturgického kontextu, kde zpravidla platí, že:
hymnus bývá určen spíše na začátek či konec eucharistie
píseň pro adoraci nebude mít píseň charakter "manifestační", spíše kontemplativní
žalm při mši má jasně danou strukturu
u ranní i večerní modlitby by neměla píseň dominovat svojí délkou, která tak může narušit strukturu této liturgie, ale měla by nést jasnou myšlenkovou strukturu slaveného a prožívaného okamžiku


Časový harmonogram v návaznosti na přípravy kapel CSM
Vyhlášení výzvy: druhá polovina února 2022.
Deadline pro přijímání skladeb: 31. března 2022.
Příspěvky poslat na e-mail: musicasacra@musicasacra.cz

Pár poznatků od otce biskupa Josefa Hrdličky, autora mnohých písní napříč žánry:

- Vyzvat skladatele k tvorbě je dobrá myšlenka, v mnohých z nás probudí vnitřní výzvu pokusit se zvládnout náročný úkol. Zkusit si, zda "na to mám", podstoupit tvůrčí proces, který souvisí s vírou člověka a schopností víru předávat. To chce kus odvahy a píle.

Poznámky k textu:
- Pro kvalitu textu je nutné vědět, že autor má mít bohatý slovník, který přesahuje obvyklé běžné fráze, výrazy a floskule i např. z oblasti duchovních písní, kterým nikdy nemá chybět autentický, originální výraz. Ptát se: Jak bohatý je můj slovník? Chudý slovník nezvládne pojmout krásu Božího daru života, světců, hlasů srdce. Je třeba číst Písmo i hodnotnou literaturu, zapisovat si nová slova, dát si je "do paměti" (nemyslí se tím strohá počítačová paměť, ale paměť srdce), umět objevit jejich obsah i dosah a přesah.
- Co je velmi důležité: Text k písni ať dělá ten, kdo má hudební sluch a smysl pro rytmus, který musí být zachován. Nestačí, aby každý verš v příslušné sloce měl stejný počet slabik, to je málo. Musí zároveň mít i přízvučné slabiky na přízvučných notách. Všude tam, kde to nedodržíme, vzniká rušivé místo v písni, které snižuje její kvalitu a brání písni "vzlétnout".
- Základní poznatek: V češtině je přízvuk na lichých slabikách slov, sudé slabiky jsou nepřízvučné. Při rýmování je třeba vědět, že vždy se má rýmovat dvojice (či trojice) slov, které mají rým na přízvučné slabice u všech slov. Není správný rým, kde se sudá nepřízvučná slabika rýmuje s lichou přízvučnou (to je rušivé).
- Textař by měl být sám pevně zakotven v Božím slově. To se nikdy neopotřebuje, protože platí navěky a přežije i vesmír. (Např. v písni Jeden Pán, jedna víra, jeden křest pojí nás, tvoříme jedno tělo, slyšíme Kristův hlas: Otče, ať jsou jedno, jak Ty ve mně, ať jsou světlem světa, solí země. - V této sloce jsou čtyři citáty ze slova Božího, ovšem prozodicky upraveny do ucelené inspirující sloky.)
- Poezie má vnést krásu do duchovní písně, ale je zřejmé, že pokud ji má zpívat celý kostel, má být i text písně přiměřeně střídmý ale zároveň i hluboký, nikdy jen povrchní, nedotažený, rozmělňující zbožné fráze.

Poznámky k hudební lince:
- Notový záznam u celé řady soudobých mladých duchovních písní bývá kdesi hluboko dole pod notovou osnovou, což má úskalí: Pokud to bude zpívat např. bas či basbaryton, nebude mít problémy, ale třeba tenoři nebo soprány ve schole nebo sboru se budou trápit. Písně by mohly vyznít bručivě. Duchovní písni dává "vzlétnout" právě pohyb vzhůru do výšin.
- Dobrá píseň se testuje sama sebou. Buď se zmocní srdcí věřících, ať už si to zpívá někdo sám pro sebe, nebo společenství scholy, nebo s členy vlastní rodiny, kterou ona osloví, už to má jistě svůj význam. Vždy platí: I Bůh je posluchač. Mnoho písní se neujme, nebo se ujme víceméně, ale jsou některé, jež lidé zpívají rádi a ze srdce a často. Jiné časem zmizí a nepoužívají se.
- Ti, kdo začínají ve snaze složit píseň, musejí počítat s tím, že dobrá píseň musí uzrát a to jak v hlubině ducha a modlitby, tak i v poznatcích základních pravidel pro text i pro melodický nebo instrumentační přístup.

Chtěl bych popřát vše dobré všem, kdo se chtějí v církvi věnovat kultuře mluveného a zpívaného slova. Nezapomeňme, že liturgii vždy slavíme s celým nebem. Nebe ji slaví dokonale, my často povrchně, nesoustředěně, ale vždy se máme snažit o to, aby i z naší strany to bylo nejlépe, jak jsme jen schopni.