Napsali o nás
Ztráty a nálezy
10. 9. 2022CSM z pohledu od BaštaPointu
21. 9. 2022
„Jsi v pohodě? Mám tě vystřídat? Potřebuješ si jít lehnout? Pamatujte, že to bude náročné…“ je drobná ukázka často opakovaných vět, o kterých jsem si na začátku příprav CSM v Hradci Králové říkala, co tady vlastně dělají? Každý s tímhle přece musel počítat, že to nebude „leháro“ a že ani omylem nestihnu všechen program a mše, které jsem si pomyslně kroužkovala v programu, že možná nebudu tolik s přáteli účastníky, že tentokrát svůj vztah s Pánem asi moc neposunu a že se musím celkově trochu přemoci…
Zanedlouho jsem význam úvodních vět pochopila a některé moje představy o vytíženosti se staly skutečností. S čím jsem ale nepočítala, je to, jak mi postupně dochází, že někde z koutku i tohoto celého dění (čti: umývání nádobí, stiskání tlačítek kávovaru, řešení našich problémků, že jeden upracovaný kávovar dělá jen espresso a druhý pouze šlehá mléko, dodávání druhých večeří a dobrotek a věnování tolik mocné a radost přinášející odpovědi „ano“ na otázkou: „To si taky můžu vzít?“ která se nesla nad talířem plným panini) číhala Boží přítomnost. Tak jak to umí, tiše. A přece byla slyšet skrze „děkuji“ lidí, kteří si přišli pro kelímek moštu a možná taky potřebovali slyšet ty věty prvního řádku. Anebo spíš pocítit posilu vyššího levelu, než té z kofeinu.
Čím je letošní CSM dál, tím víc si uvědomuji, jak v naší vysokoškolské šatně převlečené za BaštaPoint, se mnou každý den uklízel, pomáhal mi, připravoval jídlo a pak si pro něj z druhé strany chodil Pán. A jak mi to právě prožívané štěstí docházelo, když jsem seděla s kamarádkou na lavičce za UHKáčkem pojídajíc těstovinový salát. Přitom jsme zahlédly otce Váchu spěchajícího na vlak a mladé, jak hádají jména kolemjdoucích a mají z toho bžundu. Možná i tam se mě Duch svatý něžně dotýkal, procházel do hloubky, o které ani nevím, a teď čeká, až Ho postupně objevím. A takto zásobená teď můžu z Něho brát a zase dávat. Jsem vděčná za lidi, kteří se usmívali, kteří se modlili, pomáhali, děkovali, organizovali, jedli, smáli se a byli.
Autorka: Anna-Marie Kosterová, členka PT VIP stravování
