Nebojte se, mějte odvahu! - to se snadno řekne, ale kde tu odvahu máme vzít?
Právě tento verš z Janova evangelia nás bude provázet během setkání v Ostravě. Verš je zároveň mottem, které vybral papež František, pro příští světové dny mládeže v Soulu 2027.
“Odvaha vychází z toho, že máme nějaký pevný bod, o který se můžeme opřít,” říká Jenda Pitřinec, ředitel DCŽM Vesmír, který spolu s Míšou Hauserovou vede tým režie na CSM.
Jendo, co je to vlastně odvaha?
Odvaha je, když neutíkám od problémů a těžkostí. Když odložím mobil a jdu dělat to, co je pro mě nepříjemné a z čeho mám strach, obavy. Pro řecké válečníky znamenala odvaha jít do boje se vztyčenou hlavou, nenechat se strávit strachem.
Kdo tvrdí, že se nebojí, tak kecá. Všichni máme z něčeho obavy. Odvaha znamená, že si strach přiznám, ale nenechám se jím paralyzovat. Teď jsem nedávno znovu sledoval legendární válečný seriál Band of Brothers. Všichni ti paragáni měli před seskokem do Normandie v Den D strach. Dokázali ho ale zpracovat a i s tím strachem šli, seskočili a bojovali.
A co dnešní mladí lidé? Myslíš, že jim odvaha chybí?
Těžko říct. Myslím, že odvaha není něco, s čím se narodím. Musím ji trénovat, získávat v maličkostech. Odvaha se neprojevuje jen tím, že se jako malé dítě nebojím jít na tmavou půdu, ale třeba i tím, že se dokážu přiznat, když jsem něco provedl. A to se učíme každý odmalička. Jestli mladým lidem chybí? V některých situacích možná ano, jinde zase ne.
V čem bychom, jako mladí křesťané, měli být dnes obzvlášť odvážní?
Odvážní v tom být přímí lidé. Neschovávat se za nějaké výmluvy, ale být přímý je velký projev odvahy. Může se to týkat i věcí víry, ale nemusí. Někdy může být velkou odvahou i to, že si dovolím o věcech pochybovat a začnu se doopravdy ptát.
Nebojme se ptát, jak je to se světem, jak je to s Pánem Bohem, jak je to s mým vztahem k němu. Jak je to s Církví.
Ptejme se, i to je odvaha.
Kde čerpáš odvahu vykročit do světa a být opravdovým učedníkem Krista? Kde takovou odvahu mohou čerpat mladí lidé?
Pro mě to na prvním místě byla rodina. Myslím, že díky ní jsem pak mohl postupně objevovat, že je tu i Pán, o kterého se můžu opírat a který může být tím základním pevným bodem.
Tak bych řekl: “Pojď hledat ten svůj pevný bod. A moc ti přeju, ať co nejdříve zjistíš, že tím nejpevnějším bodem je opravdu Bůh.” Zároveň jsem rád, že nám Pán dává do cesty i další body, o které se můžeme opírat. A tady myslím hlavně na vztahy, na přátelství. Z těchto pevných vztahů je možné čerpat odvahu, že i když se někde zraním, ztratím, něco zkazím, mám se kam vrátit.
Motto setkání v Ostravě vychází z Janova evangelia (Jan 16,33). Ježíš odpovídá na otázku, zda má cenu žít naplno, zda má cenu stále milovat a angažovat se ve světě, kde se všechno hroutí. Jak máme chápat Ježíšovu výzvu “Vzchopte se, já jsem přemohl svět”?
Ježíš nikdy nesliboval, že bude život jednoduchý a umetený jak červený koberec pro filmové hvězdy. Je normální, že se setkáváme a mnohokrát ještě setkáme se situacemi, které budou složité, náročné a budeme z nich mít strach. To ale neznamená, že bychom proto neměli žít naplno. Naopak! Co nic nestojí, za nic nestojí. Vyplatí se bojovat, vyplatí se znovu vstávat, vyplatí se učit se a přemáhat své strachy. Proč? Právě proto, že Ježíš už vyhrál! A my se k tomu jeho vítězství můžeme připojit svojí snahou.
Někteří mladí lidé dnes přestávají cítit Boha ve svém životě. Co dělat, když ztratíme odvahu a naději? Co nám může pomoct znovu vstát a znovu se snažit?
Tomu rozumím. Pán Bůh není nějaká křiklavá reklama, která by se mi připomínala tisíckrát denně. Někdy je spíš jak ten tichý vánek, co si ho všimnu jen, když se opravdu ztiším. Myslím, že zásadním článkem je nebýt sám! Kamarádství a přátelství s těmi, kteří taky Pána Boha hledají jako já, je základ. Spolu se můžeme navzájem povzbudit a ujistit se, že přece je tady někdo, kdo vyhrál, kdo nás má rád, komu na nás záleží… že ten někdo je Někdo a že je to Pán života a smrti!
Příležitost ztišit se a znovu objevovat Boha budeme mít právě na setkání v Ostravě! Jendo, jak se už teď můžeme připravit na CSM?
To je jednoduché… hlavně se přihlásit.
A příprava? Hlavně přijeď s otevřeným srdcem. Věřím, že se Pán každého z nás chce dotknout tak, jak to budeme potřebovat. Žij hlavně teď! Ne až zítra.
